Duben 2010

David & Bella Vita

28. dubna 2010 v 14:15 | valleria |  DAVID GALLERY
Tohle mi dnes úplně zvedlo náladu. That's the sweetest thing!david

Die Welle

28. dubna 2010 v 14:07 | valleria |  WhatToWatch
welle
Možná víte, možná ne, ale němčinu zrovna nemusím. Pro mě je to nesympatický jazyk. Nebyla jsem tudíž nadšená ze skutečnosti, že jdeme na německý film. Německý film v němčině s titulkami. Říkám si, 'to přežiju, Protektor taky nebyla žádná hrůza'. Dlužím omluvu. Ani nevím komu, ale někomu zajisté. Tvůrcům? Budiž. Očekávala jsem hloupost. Něco, co budu muset opravdu přetrpět, ovšem opak se stal pravdou. Vůbec jsem nemusela trpět. Ba přímo naopak. Film jsem si přímo užila. Když slovo použiji volně, vzhledem k tomu, že se jednalo o drama.
Opravdu mě to nadchlo a mohu vřele doporučit. Možná je trochu depresivní, ale je to drama. A musím také říct, že konec mě doslova šokoval. Sedím si klidně v sedadle a najednou *jisté-citoslovce-nebudu-říkat-které-mohlo-by-vám-dojít-co-tím-myslím-tudíž-žádné-překvapení* a má ruka vystřelila až k srdci. Skutečně jsem to nečekala.

That's Zen? - Is it?

28. dubna 2010 v 13:45 | valleria |  Quotes
"What we learned as children, that one plus one equals two, we know to be false. One plus one equals one. We even have a word for when you, plus another, equals one. That word is love."

Zen, Life quote.

So What Shall We Die For?

28. dubna 2010 v 13:39 | valleria |  Notebook
Nevím, jak vy, ale já si tyhle dny velice užívám. Z důvodu praktických maturit máme volnější týden a třeba nechodíme vůbec do školy. Občas. Ale i tak je to pohoda. Je trošku obtížné naladit se na učení na zítra po té flákárně, ale zas taková hrůza to nebude. Zítra si budu moci pustit 'B&B signing Hot Blooded', tudíž budu maximálně spokojená. Nachazím i jednu negativní skutečnost, ale beru to sportovně. Because everyting happens for a reason. Nevím, z jakého důvodu se děje, co se děje, ale hádám, že o tom to je.

Chystám nový film. Ne, natočit, napsat scénář, hrát v něm či jinou podobnou činnost. Myslím jen sem sepsat a popřípadně vás navnadit. Proč to vysvětluju? Samozřejmě, že si nikdo nemyslel, že bych provozovala jednu z výše uvedených činností. Smíchy se za břicho popadát, skutečně.

Četl někdo Svatého Xaveria? Hezké, opravdu. Zajímavé, poutavé. Doporučuji. Mám důvod psát sem tyhle bláboly... eh... měla jsem, už jsem ho zapoměla. Výborně. Jak tak koukám na ten nadpis, titulek, chcete-li, napadá mě; die "dáj" umřít, die "dí" ta. Whoa, that's impressive, isn't it?

I better stop now. Můj nejlepší dnešní nápad.

Totally confused

21. dubna 2010 v 21:54 | valleria |  Notebook
Čistě informativní článek. Otázkový spíše. Potřebovala bych vysvětlení. Ohledně House. Zrovna na to koukám v TV a jaksi se nechytám. Chápu, co se děje teď, ale potřebovala bych někoho, kdo už to viděl a třeba viděl už i díly následující řady, protože já jsem plně confused, nestihla jsem cca 2 díly a jsem úplně mimo. Konkrétně, kde přišel Greg k těmto problémům? Nemusíte to ani psát, jen kdyby měl náhodou někdo vysvětlovací náladu nebo se chtěl prokázat jako znalec domu. Jinak netřeba se tímto zaobírat. A povězte mi prosím, že nejsem jediný odpůrce Huddy? Nemůžu si pomoct, ale najednou mi to přijde hrozně nepřirozené. Celé předchozí řady to šlo jaksi pozvolna a najednou z ničeho nic na to příliš tlačí. Jsem jen já tak divná? Asi ano a Amber opravdu nemám ráda, proč to musí být zrovna ona? Zase kecám něco naprosto mimo, radši přestanu, že? :) Jdu pokračovat ve sledování, třeba pochytím něco nového.

"The Parts in the Sum of the Whole" aneb 'Části celku'

17. dubna 2010 v 22:51 | valleria |  WhatToWatch
Tak a mám to. Poskládala jsem dohromady pár obrázků z nejlepších scén. Což bylo relativně těžké, vzhledem k tomu, že se mi líbila každičká minuta. Už ani nevím, co říct. Ten konec. Čekala jsem takové rozuzlení. V tomhle patřím mezi realisty. Řad ještě pár bude a nevěřila jsem a nevěřím, že by Bootha a Brennanovou dali dohromady takhle 'brzo'. To nejpodstatnější, popíšu níže, vynechala jsem scénku 'The love thing? Oh, his conclusion that we're in love? I don't care about that', přestože se mi od první chvíle líbilo, s jakým nezájmem to Brenn říkala. Nemá cenu se tu celkově zdlouhavě rozepisovat, zvládnu to v následujícím souvětí. Hart Hanson a zbylí tvůrci seriálu jsou géniové, herci jedni z nejtalentovanějších a díl - love it!
Některé hlášky jsou česky, jiné anglicky, občas obojí. Neptejte se proč, já sama nevím.

"Nothing happens unless first a dream..."100th bones

Don't tell me if I'm dying

17. dubna 2010 v 20:35 | valleria |  LISTENING
Ani nebudu začínat s tím, jak jsem se k té písničce dostala. Jen se mi prostě zalíbila. Mnohem rychleji než 'Flowers for a ghost' od stejné skupiny, výsledek je ovšem stejný. Ta druhá, kterou jsem ale slyšela jako první, mě totiž děsně rozčilovala. Vůbec jsem nechápala, proč to někdo poslouchá. A tak je to vždy. Teď poslouchám obě a nechápu, jak se někomu můžou nelíbit. Anyone confused?

Thriving Ivory - Angels on the Moon

You actually look normal, now... but you're not, aren't you?

17. dubna 2010 v 20:22 | valleria |  Notebook
Je zajímavé, že si říkám 'to už je zase duben, a už skoro končí, hrozné' a pak si zase říkám 'vždyť to vůbec neutíká, čas se vleče'. Tak jak je to tedy? Poraďte.

Dnešek jsem si plánovala prací na čtenářském deníku, ale opět vyšlo pravidlo, že co si naplánuju, nevyjde. A tak jsem půlku dne trávila spaním, nákupem, nic neděláním a ... nic neděláním, tak to ukončím. Alespoň jsem včera začala číst Maryšu. Řeknu vám, vůbec se mi to nelíbí. Je to klasický děj českých knížek, her a nevím čeho všeho ještě. Naštěstí je to velmi krátké a čte se celkem rychle, ale radši bych, kdybych mohla číst něco, eh, přínosnějšího. Třeba takovou knížku od Kathy Reichs, mám jí už dlouho, ale nemůžu jí dočíst. Časově a únavou. Vždy jdu do postele s tím, že si to dočtu, ale než tam dolezu, chce se mi spát. A tak jediné čeho jsem schopná, je zapnout si na mobilu pár pomalých písniček a u toho rozjímat třeba do půl jedné, poté polomrtvě zmáčknout stop a spát. A sotva zavřu oči, už je musím zase otevřít, protože je ráno. Není taková podobná skupina i na ksichtknize? Nedivila bych se. Tam má skupinu totiž každý milimetr vzduchu kolem nás. Leze mi na nervy, jak tam neustále někdo je. Ještě nikdy se mi nestalo, že by mi to napsalo nula online. A i kdyby to psalo mě nula, stejně tam bude zbytek světa. Ptám se 'proč'? Jen abych nezůstala pozadu s tím filozováním, ale rozebírat to nebudu.

Mnohem radši jdu rozhodnout jako písničku sem hodit, a pak bych mohla začít sepisovat ten svůj slavný rozbor stovky. Už mám i vytvořené obrázky, šikula! Ale sotva se začínám dostávat z té závislosti koukat na to stále dokola, zase mě to chytne. Navíc k tomu dostanu novou epizodu, ve které Booth 'is keeping the room for the Holy spirit' při nádherném tanci na Kiss by a rose, promenáduje se v hotelovém pokoji v triku FBI, fotí se s úsměvem od ucha k uchu s hvězdou, přičemž 'hold up the star and smile sweetheart' a já nevím, co ještě. Ale rozhodně vím, že bones je prostě bones a jedná se o jedinečný seriál. Mimochodem 'I'm just keeping the room for the Holy spirit'? Kam na to chodí? A proč se mě tím pokaždé snaží zabít?

Emily Deschanel

11. dubna 2010 v 20:35 | valleria |  FamousFaces
emily•piratesnet.blog.cz
Jistě, to dá rozum - oblíbíte si film či seriál natolik, že si musíte zjistit víc o hercích a cokoliv dalšího se jen dá. Tento obvyklý postup vám nemusím vysvětlovat. Stejným způsobem se to stalo, když jsem se dostala do první úrovně závislosti na, tehdy pro mě ještě stále, seriálu Sběratelé kostí. Davida jsem znala, to vy víte, ostatní však vůbec. Ale začala jsem postupně. A logicky první byla 'ta' jež dala tvář hlavní postavě, doktorce Brennanové, kterou její fešácký kolega oslovuje přezdívkou Bones, tedy Kůstka či Kostička, záleží na způsobu sledování, čímž myslím dabing versus originál s titulkami. Což bezpochyb víte taky. Další postup je vám zajisté taktéž známý, najdete si stránku, kde najdete fotek kolik jen chcete, přečtete si biografii, pustíte si nějaký ten rozhovor na youtube, abyste se blíže 'seznámili' s danou osobností. A pak už rozhoduje, jaké máte priority. U mě má úspěch kdokoliv, kdo není namyšlený, nedělá ze sebe kdo-ví-co a zajímá ho i něco jiného než on sám. A do tohoto profilu Emily Deschanel perfektně zapadá. A jakkoliv by se mohla Brennanová ze seriálu zdát z počátku chladná, nepříjemná a protivná - krom toho, že později zjistíte, že ne vše je tak, jak se zdá - Emily je dle mého názoru pravý opak. Už to bude nějaký ten čtvrtý rok, co mám své kostičky a stále mě nezklamala. Vynechám-li fakt, že její krásu by jí mohl závidět leckdo (opravdu si myslím, že i žena by měla být schopna posoudit krásu jiné ženy, aniž by se pochybovalo o její orientaci... nepodstatně podstatná vsuvka), zbývá už jen jedno, herecké schopnosti. O těch se nedá pochybovat. Myslím, že má víc talentu než kdejaká filmová megastar. Bohužel seriálové herečky nejsou dostatečně doceněné, dokud nehrají ve filmovém trháku. Díky všem jejím kladným vlastnostem se dostala na první příčku oblíbenosti spolu s Keirou Knightley. Mezi nimi už se dál rozhodnout nemůžu. Možná je zvláštní soudit někoho tak moc pouhým seriálem, ale řekněte, co je víc, než sto třiačtyřiceti minutových dílů, přičemž každý z nichž jste viděli minimálně čtyřikrát? A ještě k tomu 'Glory Road' jsem viděla taky. Navíc, dělá jednu podstatnou důležitou věc k dobru. Stará se o naši planetu. Už přes patnáct let. Přestože někdo by mohl namítnout, že veganství je špatná věc, já nesouhlasím. V téhle době už je spoustu možností, jak nahradit potřebné látky z masa a jiných živočišných výrobků. Palec nahoru a ty tři zbylé držím, aby se jí v životě dařilo.

Pohodové pondělí

11. dubna 2010 v 19:31 | valleria |  Notebook
Dnes je neděle. Obvykle se v neděle stresuji, že ráno opět vstávám a přemýšlím, co mě následující den čeká hrozného. Dnes ovšem ne. Dnešek si užívám psychickou pohodu, protože zítra nikam nejdu. A ne z vlastního rozhodnutí. Máme studenstké volno kvůli maturitám. A řeknu vám, je to krásný pocit. Dokonce se asi dokopu k jedné věci, o kterou se už nějakou dobu snažím. Navíc jsem přemýšlela, že když už mám takové školní volno pro dnešek, mohla bych sepsat nějaký rozšířený názor na stovku, vy víte čeho. Ale zas proč? Jo, protože chci a protože psaní pomáhá k utříbení myšlenek. Přesně to potřebuji.

Víte, že základní otázkou filozofie je 'proč'? Tak si říkám, že mě by byl úžasný filozof. Mohla bych popustit uzdu své omezené fantazii a vymýšlet si různé odpovědi na všelijaké otázky. A proč já to sem vůbec cpu? Na to ale žádnou odpověď nemám, zklamala jsem.

The smart ones

11. dubna 2010 v 13:56 | valleria |  bones
Další dokonalost do sbírky. Ryan. John. TJ. Michael. Alias Vinnie. Sweets. Hodgins. Wendell.bones

100th Episode Of BONES

8. dubna 2010 v 20:15 | valleria |  bones
Dámy a pánové představuji vám ty, jež si mé srdce získali nejvíce. Herce a tvůrce seriálu BONES a jejich oslava jubilejní 100. epizody. Existuje milion důvodů, proč každého z nich tak obdivuji a jeden z nich lze poznat pouhým pohledem na fotky. Oni jsou jednoduše úžasní. Všichni do jednoho. A fotky Davida a Emily... ach.
A kdyby se někdo ptal, ano, už jsem tuto epizodu viděla. A vůbec se nestydím říct, že mi na konci ukáplo pár slz. Ještě teď nemám slov a myslím, že nikdy nebudu schopná díl slovy popsat. Natož pak konec. Je to sice srdcervoucí, ale na druhou stranu si z toho nic nedělám. A přesně takhle jsem si to i představovala a jsem s tím na sto procent spokojená. Dala bych i víc, ale vy víte, že víc jak sto procent není. Hodnotím tedy pěti hvězdičkami a ♥♥♥.
bones•100th episode

What Can I Tell You? It's Perfection

6. dubna 2010 v 20:38 | valleria |  DAVID GALLERY
Tak jsem si říkala, že tu něco chybí. No ovšem. Nyní je však vše v pořádku. Že? ♥david

I don't care about that.

3. dubna 2010 v 17:57 | valleria |  Notebook
Má duše marně volá po změně. Je potřebné něco změnit. Bohužel však toho sama nejsem schopná. Mohl by mi někdo pomoct? Mohl, zřejmě. Jenže o to já nestojím. Vlastně, stojím, chci, aby mi někdo pomohl. Problém je v tom, že mi to má povaha, či jak to nazvat, nedovolí. Nerada si nechávám pomoct. Ztratím pak pocit vlastního úspěchu. Je to blbost, mě o úspěch nejde a nikdy nešlo, jedná se jednoduše o dobrý pocit, že mě má vlastní vůle dotáhla do cíle. Proč věci nejsou snadnější? To by měla být jedna z hlavních otázek lidstva a ne "být či nebýt", osobně v tom nevidím žádnou podstatu, ale dost o tom. Víte, občas si tak říkám, proč mám takovou smůlu, a pak si uvědomím, že jsou lidé s mnohem horším životem. A jsem naštvaná sama na sebe. A na to, že jsou věci, které člověk nemůže změnit a nezáleží na tom, jak velká je jeho snaha.

Zní to depresivně? Lépeřečeno, působí to depresivně a že já mám depresi? Odpovím si sama. Ano. Vím, že to tak musí vyznít. A přitom to tak není. Myslím, že dokážu rozeznat depresi od uvědomění si pravdy. Alespoň co se týče mé vlastní osoby.

A taky si tak přemýšlím, jestli je špatné, že mi většinou lidí mého věku vadí? To zní taky blbě. Ale já myslím, takovou 'tu' většinu vrstevníků. Znám pár vyjímek, kterých si cením, ale jinak si připadám jako z jiné planety, že vidím věci jinak, než všichni kolem. Ale kdo říká, že já nejsem ta normální a ostatní jsou ti co spadly z Marsu? Nebudu konkretizovat, co vše považuju za 'nepřijatelné', čas celého dnešního dne by mi nevystačil, čímž jsem jasně naznačila, že je toho dost.

Dobrá tedy, prozatím jsem ze sebe dostala, co mi leželo na srdci a mohu si spokojeně pustit otitulkované kostičky. Znáte to, věděckým výrazům nerozumím v češtině, natož v jazyku cizím.

I Owe It All To You by FOX

2. dubna 2010 v 10:29 | valleria |  VIDEO GALLERY
Protože jsou úžasní. Protože je zbožňuju. A protože mi vždy zlepší náladu. Asi jste to už viděli, ale co já s tím nadělám, že. A nejúžasnější je to od cca 1:30.


extra video, ke stovce epizod, z oficiální stránky fox.com/bones 

Na doživotí

1. dubna 2010 v 22:07 | valleria |  WhatToWatch
life
Konečně vás mohu zasvětit do života, eh, tedy Life. Proč? Jednoduše. Přes Keiru Knightley a její vystupování v divadle jsem 'poznala' herce Damiana Lewise. Nikdy předtím jsem o něm neslyšela a nechystala jsem se zjistit o něm víc. Jenže pak jsem narazila na ukázky na TV Prima na seriál 'Na doživotí' a říkám si: "Já ho od někud znám." Chytrá hlava, že. A tak jsem se jednou donutila zapnout si právě tento program. První co mě bilo do očí, v tomto případě spíš do uší - dabing hlavní postavy v podání právě Damiana. Normálně mi dabing přijde hrozný, až když znám originální verzi, ale tentokrát je zřejmé, že se dabérův hlas k postavě vůbec nehodí. Proto jsem se rozhodla jít na to jinak. Neměla jsem chuť ztrácet čas sledováním seriálu v češtině, díky níž bych si asi zkazila dojem. Jistě víte, jak jsem to vyřešila. A tak jsem si pustila první díl, druhý díl, třetí díl a pokračovala jsem dál a dál až jsem skončila na desáté epizodě druhé řady. Na zalíbení mi ovšem stačily hned první dva díly a opravdu mi je líto, že má seriál pouze dvě řady, přičemž první pouze jedenáct dílů. Proč následovalo v roce 2009 zrušení? Prý kvůli sledovanosti. Ta se pohybovala kolem pěti miliónů, ale povězte mi, jak může mít seriál dobrou sledovanost v pátek? Jakýkoliv seriál vysílaný v pátek je předem odsouzen k pádu. Ale dost o tom, nedá se nic dělat. Víc dílů mi nikdo nenadělí. A přitom je to opravdu dobrý seriál. Ano, jedná se o detektivy vyšetřující vraždy a jedná se o ten typ partnerů, u kterých se vyskytuje potenciál vztahu, i když v tomto případě to není až tak podstatné, zaměřený o něco více na postavy - to už tu bylo. I přesto je něčím vyjímečný. Nedokážu vám přesně říct čím, protože přeci jen, já to mohu vidět tak, ale jiný to uvidí onak. Člověk si musí udělat vlastní obrázek, v případě, že neumíte kreslti doporučuji raději 'vlastní názor'. Ale já jsem si ho prostě oblíbila. Nejenže se u každého dílu zasměji, přichází i obyčejný úsměv a to v momentě, kdy se usměje Charlie. Damian má totiž opravdu kouzelný úsměv. A už jsem narazila na téma jistého 'jiskření' mezi ním a jeho partnerkou detektivem Dani Reese, které Charlie s úspěchem leze na nervi. Líbí se mi jejich společná interakce. Baví mě a rozhodně nelituji, že jsem to s 'nimi' zkusila. Mám před sebou ještě dvanáct dílů a s chutí si je užiju. A na něco jsem díky Crewsovi a jeho 'zenu' přišla, totiž kdybych měla být vyznavačem nějakého náboženství, byl by to s nejvyšší pravděpodobností Buddhismus. Ono to ovšem nehrozí.