Únor 2010

People are all the same, and we only get judged by what we do

5. února 2010 v 17:47 | valleria |  Notebook
Dobrá, já vím, že je otravné. Ano, je to otravné. Já sama si tím přijdu otravné. Mě to vadí. A nevím co všechno. Ale víte co? Vždyť já už *ho* ani na nic nemám, jen tak. Proč já to dělám? Z nudy? To spíš z blbosti. Hádanka: o čem mluvím?

Je mi blbé už jen proto, že je to "už zase." Kdo ví, jestli je to k pochopení. Ne, není. Ode mě, nikdy není. Ale vezmu to mile, totiž normálně.

Já o sobě nerada mluvím, nerada se řeším. Občas jsem ráda, když se mě někdo zeptá na... "mě", můj názor, co se mi líbí. Na druhou stranu nesnáším někomu říkat, obzvlášť, když toho člověka opravdu znám, co se mi líbí a co mám ráda. Za všechno mi je strašně trapně. A tady je to takové neosobní, takže mnohem snažší. Ale stejně se mi to nelíbí, tak proč já to dělám, že? Jak jsem řekla, z blbosti. To je takový ten "zápal kosti od blbosti." Vy tady znáte všechny mé ty "neskutečné" záliby, to snad chápete, co tím myslím, že? Kostičky etc.

Kdo už teď, nebo snad už dřív pochopil, thumbs up. A nebudu to vysvětlovat, nehledě na to, že jsem to možná už udělala. Maximálně si tu sama sobě slíbím, že v následujícíh měsících budou dokoukávat, dočítat a dodělávat své resty, poděkuju: Děkuju vám, vážila a stále vážím si vás, a budu na vás vzpomínat. A tím jednoduše končím. Skončím. Tady. Bohužel. (bohudík, pro vás)

Pokud se u vás na blogu čas od času objeví cosi od pod jistou přezdívkou vyjadřující mé opravdové, užívané jméno, viz ten odkaz na funkční stránku v menu, jsem to já. A věřte, že se to bude dít.
___________________________________

David: Oh, it's always about our relationship. I really think I should be interviewing her. Emily, I've got a question for you.
Emily: What's it like to work with sizzlin' hot David Boreanaz?
David: Yeah, what happens when you come into the presence of Booth?
Emily: I'm amazed that I can remain conscious. It's amazing I don't faint.