Prosinec 2009

All The Right Moves

25. prosince 2009 v 22:26 | valleria |  LISTENING
Nemůžu si pomoct. Líbí se mi to. Písnička. Klip. One Republic. Mám je ráda.

In Japan

25. prosince 2009 v 22:18 | valleria |  FamousInPicture
Tak zas po nějaké době. Vypadá dobře.

I'm falling apart, I'm barely breathing. With a broken heart, that's still beating.

25. prosince 2009 v 22:07 | valleria |  Notebook
Tak jo flákám totálně všechno. A omlouvám se, vážně. Ale teď nějak nezbývá času. Stále se něco děje a věřte, štve mě to. A těším se, až bude zase vše v normálu a doufám, že rok 2010 bude aspoň o kapičku lepší než ten s devítkou na konci, protože ačkoliv jsem prožila několik stovek hodin smíchu a radosti, nestál tento rok za moc. Také doufám, že jste prožili krásné Vánoce, když už jsem nebyla schopná osobně nějakým způsob popřát. Napravím to na Nový rok, s očekáváním lepšího "zítřka". Když jsme u těch Vánoc, konečně se mohu pustit do té samouky francouzštiny. Je to paradox. Čtyři roky, doba mého zakladkovského učení jazyka francouzského, jsem tento jazyk nesnášela a těšila se až ho ukončím. V poslední době mi však neskutečně chybí a chci ji. Chci ji umět. A snad mi to k něčemu bude. A ten Avatar byl skvělý. Mě se to líbilo. A přestože mám několik filmů, co chci ještě vidět, ty v kině, dám si na chvíli pokoj. Peníze si netisknu a je po Vánocích. Stejně, takových příprav a stresu dlouhé dny, týdny, u někoho možná i měsíce, a pak je vše pryč v několika málo minutách. K těm filmů, jedná se například o Sherlocka Holmese, kdyby vás to zajímalo. Původně mě to netáhlo, ale viděla jsem v trailer. A bylo to. A kam zmizely Myšlenky zločince? Tak fajn, další seriál, co si budu stahovat. Asi se mi to brzy nebude mít kam vejít. Kdybych ovšem měla čas se na to podívat, mohla bych to hnedka smazat. To už spím, že tak sním?

Poznaté titulek? Miluju jí od začátku až do konce.

icon by shadedcolor

The sun is shining everyday, but it's far away.

21. prosince 2009 v 23:11 | valleria |  Notebook
Za necelé čtyři dny je Štědrý den a hádejte, komu to vůbec nepřijde? Krom dvojnásobného počtu lidstva na každém kroku, stres ze shánění dárků, deprese ze zabalování již zmíněných dárků, ozdob a kaprů na každém druhém metru, jako by se nic nedělo. A když už jsem se zmínila o těch kaprech, proč je trápí už dva týdny předem. Pochopím od soboty, ale oni je tam drží a prodávají už pěkné dva týdny, alespoň tady u nás v Praze. Copak čekají, že si ho někdo koupí a zmrazí? Pak k čemu ty Vánoce, a vůbec to jsou chudáci ti kapři. Nemluvně o těch lidech, že se jim tam chce mrznout. Pryč z Vánoc, radši. Kéžby to šlo tak jednoduše i v reálu, nejen v textu. Naše křečice je děs. Neustále by jen něco kousala. Obzvlášť ráda moje prsty. To já jen, že mi tu leze po klávesnici a překáží na písmenkách, které potřebuji. A zítra jdu na Avatar. Ha, já se mám. Ráda bych to viděla v tři dé, ale to mi neprojde. Ha, víte co je vtipné? Oni od čtvrtého první, pondělí a středu, opakují kosti zase od první řadě. Tak to máme po páté. Zajímavé. Ten nadpis. To já zas po několika letech měla zapnutou hudební tv program a hned jsem objevila nové One Republic. No jo. Je to se mnou zlý. Ha n.3. Mám barvu na vlasech. To je podstatná informace, obzvlášť když nevíte jakou barvu mám normálně. Hnědou. Barva nová je taky hnědá, ale tmavší. A mám radost. Konečně.

The truth is, that there isn't any truth.

16. prosince 2009 v 20:46 | valleria |  Notebook
Užívám si pocit, že zítra proběhne poslední vyučující den tohoto roku. Skvělá myšlenka, akorátže ji pronásleduje několik ne-tak skvělých, tudíš matematicky se vše vynuluje a z následujícíh dvou týdnů nemám tudíž pocit žádný. Jednoduchá matematická rovnice, přejete si vzoreček? A s radostým pocitem přijímám fakt, že co jsem vidět chtěla, jsem viděla. 2012, Zakletý v čase a neplánovaný Dokonalý únik a Zombieland. Zakletý v čase, zajímavé, zábavné, avšak mám dojem, že jsem čekala něco jiného, nestěžuji si. Konec konců se mi to líbilo a přiznám se, že jsem brečela asi osmkrát v průběhu filmu. 2012, jsem plně spokojená. Zombieland, průměrné, řekla bych. Dokonalý únik je vyřešen. Od zítřka hrají Avatar, ten si nenechám ujít na velkém plátně ani za nic. Pokud neuvidím Paranormal activy, neblázním se z toho, ale bude-li možnost... A těším se na Grinche. Vyloženě se nemohu dočka Love Actually. A plánuju konečně shlédnout naplánovaná dvd-čka. Plány chyby. A dnes je šestnáctá středa a tedy končí české kosti. He, he. Bolí mě hlava, přemýšlím, že se vzdálím od monitoru a přesunu se do postele.

Kseniya Simonova - Sand Animation

16. prosince 2009 v 20:29 | valleria |  VIDEO GALLERY
To by se vám mohlo líbít. Snad aspoň z poloviny tak, jako se to líbilo mě. Opravdu velice působivé.

A Perfect Getaway

10. prosince 2009 v 23:02 | valleria |  WhatToWatch
Když kino stojí pouhých padesát káčé, proč toho nevyužít. Mé původně vysoké "nenadšení" a né zrovna obliba Milly Jovovich, néznámosti ostatních herců nepočítaje, se rozplynulo. Vyměnil ho výraz typu: "To bylo hustý." Opravdu. Opět opakuji, je to věc vkusu, či spíš názoru. Jednomu se líbí toto, druhému tamto. To je nevyhnutelnost. Mé osobě se to ovšem velice líbilo. Zábavné, zajímavé, napínavé a dovolím si i dobře natočené. Ohledně závěru, čekala jsem všechno. Byla jsem připravená na všechny verze zakončení. Hm. Nakonec to skončilo úplně jinak. Tak jak jsem to nečekala. Nevím, jestli jsem jen já tak neinteligentní anebo to opravdu byl takový "twist". Každopádně já dávám jedničku.

The broken clock is a comfort, it helps me sleep tonight.

7. prosince 2009 v 21:49 | valleria |  Notebook
Jsem pravděpodobně jedna z mála, ale v tej mezinárodní zpěvácké soutěži mi ten mladý Chodúr už opravdu leze na nervy. Nikdy se mi jeho hlas nelíbil a nikdy se mi nelíbí on. Subjektivní názor, je namyšlený a to je pro mě důvod číslo jedna nemít někoho v oblibě. A jednoduše nechápu co na něm všichni mají. Ale co já se k tomu vlastně vyjadřuju a proč se "rozčiluju", vždyť já na to koukám pouze proto, že mi nic jiného nezbývá, když mám počítač, televizi i rodinné příslušníky v jednom pokoji. Možná právě proto mi to tak vadí, že mi to tu prostě stále vyřvává. Nic osobního. Tak a přiznejte se, kdo má prasečí volno? My ne, já ne, tedy. Ale mě to vlastně vůbec nevadí v dané situaci, a tak či tak máme volnější týden. Těžko tomu uvěřit, že stačí přežít dva týdny a bude na chvíli klid. Řekla jsem klid? Přála bych si, aby se to dalo aplikovat i na mě. Neměla bych začít psát více, ehm, normálně? To je samý sarkasmus, či ironie, jak chcete a kdybych se neznala, což netvrdím, že to tak není, myslela bych si, jaká zlá, protivná, věčně si stěžující nepříjemná osoba. A teď mi řekněte, jsem ve skutečnosti taková? Dovolila bych si doufat, že jsem lepší, ale že mi ta má - dobrá tedy - milá povaha na "papíru" tolik nejde. Mám se snažit o zlepšení? A zase ty pitomé otázníky, jak já to jen udělám. Teď ale vážně věcná: proč stopli House a místo toho jde ten nový pán, který se mi jen tak mimochodem vůbec nelíbí. Domeček přeci nedošel konce, ne? Oni si to jen tak přeruší, jak minule. Kdy ovšem vypli čtvrtou sérii a pustily druhou, nevím, jak přesně to bylo, nějak podobně. A kosti mi příští týden končí a od čtvrtka tohoto až do nějaké té půlky ledna nebudou ani nové kosti, jak smutné. A tak já si za tu dobu prokouknu celé první dvě řady a konečně v té angličtině. A mohla bych to pohnout i s jinými rozkoukanými "projekty". Jo tak vono si to našlo zase jinej znak, uvozovky to zkouší. Že já jsem psala, že přenesu svou jemnou povahu i do textu... Nepřímo, takže to nespěchá, jako nic, u mě. A ať máte radost, pro jednou zas ten avatar. To mi připomíná, ten Avatar chci vidět a ne kvůli Bones. Možná kvůli Joelovi, jinak je to ale pouze nezávisle vidět-chtěný film spolu s jinými. Přemýšlela jsem, jak jinak formulovat tuto větu inteligentně, akorátže já jsem tak akorát zralá na postel. Ne na spaní. Na postel.

Kissing

7. prosince 2009 v 20:40 | valleria |  Quotes
Hart: I think Emily was nervous about the kiss. I don't think David was nervous.
Interviewer: Well David is an old pro.
Hart: No David just enjoys kissing Emily.
Interviewer: Yeah kissing Emily. I'm sure that wasn't a bad day for him.

The Universe

7. prosince 2009 v 20:21 | valleria |  gallery
Čistě ze zajímavosti. Vesmír, planety, hvězdy, galaxie. To já ráda vždy.

Když vidíte někoho odpočívat, neváhejte a pomozte mu!

3. prosince 2009 v 21:19 | valleria |  Notebook
Tak nám začal prosinec. To kdybyste si toho třeba nevšimly. Nadšeni? Hm, spíš ať už je ho konec. A zdá se, že snad makám jak barevná, že mi nezbývá ani troška času, ale oucha, ono to tím není. Nebudeme to rozmazávat, že? Mnohem zajímavější téma, se týká National Geographic. Nejradši bych vlastnila všechny díly a nejlépe v obou jazycích. Totiž českém i anglickém. Krásný to Egypt. To se vlastně vztahuje k tomu, také. A víte co mi vadí? Prasečí chřipka. Já osobně s ní tedy nic nemám, ale proč prasečí chřipka? Má to něco společného s prasety? Ne. Ne? Mám kupu filmů co chci vidět a jak já se znám, uvidím maximálně tak dva. A viděla jsem Nový měsíc. Nechť se to líbí komukoliv sebevíc, mě ne, ale to pouze názor jedné nevýznamné osoby.
Ne, já tu nebudu oxidovat.